"Cena se nevyjadřuje jen v dolarech a centech, ale i v potu a krvi, nudě, rozbitých domovech, rozdrcených ideálech, nemoci a šílenství." - Henry Miller

Červenec 2018

Pohřeb

12. července 2018 v 15:42 | Barbora |  Povídky
Celý den bylo počasí na nic. Foukal studený vítr a co chvíli začínalo pršet. Vlastně mě to ani nepřekvapilo, nedivil bych se, kdyby moji patetičtí příbuzní sledovali předpověď počasí celé týdny dopředu, jen aby našli ten nejchladnější, nejpochmurnější den. Den, který je jako dělaný pro pohřeb. Nejspíš budou říkat všechny ty hloupé věci jako: "O Bože, podívejte, i nebe truchlí nad naší ztrátou." Jo, na tohle je užije. Už aby to divadlo bylo za námi. A na náladě mi nepřidala ani cesta na hřbitov, na můj vkus byla moc dlouhá. Skoro jsem se začínal bát, že si pomačkám oblek. Doufám, že tomu kreténovi, co řídí, někdo brzy sebere řidičák. Obřad začal chvilku po mém příjezdu, výtečně, alespoň něco jde podle plánu. Radost mi ale vydržela jen krátce. Nemusel jsem se na své milované ani podívat a bylo mi jasné, jak se kdo chová a tváří. Moje drahá manželka je jistě na pokraji zhroucení, opírá se o svou matku, mou (ještě více drahou) tchýni. Ta pro změnu nasadila výraz silné mučednice. Nesnáším je obě. Díky Bohu za mého bratra, u kterého jsem vždy našel pochopení a hlavně úkryt před jejich řečmi a vrtochy, jimiž mě trávily s takovou vytrvalostí, až jsem si říkal, jestli snad nemají předky v rodině Borgiů. Avšak byly tu i světlejší stránky povahy mé ženy, které jí nemohu ani v nejmenším vytýkat, například její absolutní chladnost vůči všem mým milostným návrhům, které jsem jí během našeho manželství učinil. Jistě jako mladého juru mě to vytáčelo jako vývrtka špunt, ale teď jsem za to neskonale vděčný. Aspoň nemusím zakoušet hrozivá muka, jaké jistě zakouší každý muž, který zjišťuje, že se jeho děti podobají zahradníkovi, nebo hůř jemu samotnému. Obřad mě začal brzy nudit. Stálo mě mnoho úsilí udržet oči otevřené, zatímco jsem poslouchal toho unylého chlápka v nepadnoucím obleku, který vedl poslední rozloučení. Pohřební služby mého rodného města mě nikdy nepřestanou udivovat. Ten předchozí pracovník tedy taky nebyl žádný Cicero, ale aspoň mu smuteční hosté neusínali jako miminka po dudlíku namočeném v pivu. Vzpomínám si na pohřeb svého pradědy, tenkrát jsme málem pohřbívali i dědu, naštěstí se ale ukázalo, že jen tvrdě usnul, právě vinou uspávajícího hlasu stejného řečníka, který teď uspával mě. Sice můj drahý děd zesnul nedlouho po této události, ale ty dva týdny babiččina provinilého výrazu pokaždé, když se na dědu podívala, za to stály. Babička to tenkrát přeci jen trochu přehnala, když ve chvíli domnělé smrti svého manžela začala shánět letenky do Las Vegas. Nu což, dost vzpomínání na mou poněkud potřeštěnou rodinu. Raději věnuji vzpomínku svému drahému bratrovi, se kterým jsem podnikl mnoho dobrodružných výprav do exotických krajů. Ale musím si také přiznat, že naše poslední výprava ze své dobrodružnosti mnohé ztratila. Člověka to nesmí překvapit, takové věci se dějí vždy, když vás doprovází manželka. V tomto případě to byla nová žena mého bratra. Ano, ano i tato mrcha tu dnes je. Ta hamižná furie by si takovou akci nenechala ujít. Jistě se nenápadně rozhlíží a doufá, že zahlédne fotografy aspoň z místních druhořadých plátků. Jejím největším snem, poté co vzdala svou snahu stát se zpěvačkou, je, aby všichni věděli, že teď patří k té zazobané rodině vlastnící přes půlku města. Avšak teď už se obřad pomalu chýlí ke konci. Konečně je rakev pomalu spuštěna do hrobu, a smuteční hosté jeden po druhém přicházejí vzdát poslední hold. Nebo tak něco. Má žena, navzdory zvyklostem, přistoupí k hrobu až úplně poslední. Znám ji dost dobře na to, abych věděl, že teď tu bude stát a afektovaně si otírat slzy, dokud nebude na hřbitově úplně sama, a neučiní tak za dost své nové image truchlící vdovy. Nu což, aspoň tuto poslední scénku jí prominu, jako dík za to, že vybrala tak pohodlnou rakev. Jen doufám, že sem za mnou nebude chodit moc často, přeci jen nemám nejmenší tušení, jak dlouho vlastně taková reinkarnace trvá. Možná jsem se měl raději nechat zpopelnit.