"Cena se nevyjadřuje jen v dolarech a centech, ale i v potu a krvi, nudě, rozbitých domovech, rozdrcených ideálech, nemoci a šílenství." - Henry Miller

Před usnutím

5. března 2017 v 17:15 | Bridget |  Články na téma týdne
Ten úžasný pocit, když si lehnete do postele, vezmete si knížku, přečtete si pár stránek, zhasnete lampičku, vychutnáte si úlevný pocit uvolňujících se svalů a konečně jste připraveni vybrat si svou odměnu po náročném dnu.
Ovšem, brzy ale zjistíme, že to není tak jednoduché, minimálně pro mě ne, protože já žel bohu nepatřím mezi ty božstvem políbené, kteří si lehnou a během deseti minut spí. Což mi nepřipadá "fér", protože můj taťka mezi ně patří a když na to přijde tak vlastně i brácha. Vypadá to, že náročné usínání jsem spolu s nízkou kazivostí zubů zdědila po mamce.
O tom jakou bouři myšlenek mám před usínáním v hlavě jsem se rozepsala už dříve (článek Nespavost -http://mystorymymyself.blog.cz/1604/nespavost), teď je ale na čase napsat co dělám, když si tak ležím v posteli a nevím co s myšlenkami.
Už od mala jsem patřila mezi těch 95% lidí co si v hlavě sestavují rozhovory a situace co se nejspíš nikdy nestanou. Vysním si rozhovory a situace ale klidně i celý nový život. Sestavuji si rozhovor s profesorem na další den, nebo si připravím odpovědi na všechno na co se mě můžou zeptat moji spolužáci, a většinu z toho stejně ani nepoužiji. A když už mám dost všech takových možností a nemožností a pořád ne a ne usnout, tak už v dětství jsem si vymyslela další zábavu. Představuji si, že jsem někdo úplně jiný. Což asi není nic tak velkolepého, ale já si pro sebe vymýšlím úplně jiný život v jiné zemi a občas i v jiných světech.
Rozhodla jsem se, že tu vypíšu čtyři stěžejní proměny, které mi pomáhali a dosud , když potřebuji, v nich nacházím útočiště.

1. Já gepard
Tento příběh jsem nevyužila už dlouho, ale v době mého raného dětství, tedy v období školkovém a později i na prvním stupni patřil mezi mé nejmilejší. Představovala jsem si, že jsem nějaká šelma, nejčastěji gepard, a že se neohroženě proháním světem. Letěla jsem africkými pláněmi, občas proběhl i nějaký ten lov či souboj. Bylo mi jedno, že se gepard obvykle se lvem neporve, prostě jsem si představovala co jsem chtěla. Také jsem měla plyšového geparda, přivezla jsem si ho z výletu do ZOO, do příběhu jsem ho zakomponovala jako své mládě, které je nutné chránit. Ani nevíte jak může být takový gepardí život vyčerpávající. Usnula jsem během chviličky.

2. Já mutant
I dobrá, toto představování už opravdu může působit trochu divně, ale já jsem už poměrně dlouho velký fanda do Marvelu (přísahám, že nejsem takový ten typ fandy, kdy se Vám prostě jen líbí představitel Spidermana nebo kapitána Ameriky). Miluju jak komiksy tak filmy. Tak či onak jsem si v jisté fázi dospívání představování pozměnila a stala jsem se dívkou - mutantkou jejíž mutací byla schopnost měnit se na vlka. Takže má posedlost šelmami se mě nepustila, možná jsem byla vnitřně přesvědčená, že jsem se měla narodit jako šelma, no kdo ví. Později jsem tuto svou postavu zakomponovala i do Avengers. Prostě se to děje vmojíhlavě aurčuji pravidla arozhodla že si meze nekladu.

3. Ve Středozemi
Další mojí oblíbeností, která se promítla i do představ je fantasy. Především tedy Tolkien a jeho Středozem (opět Vás ujišťuji, že jsem skutečný milovník a ne jen holčina poblázněná do Orlanda Blooma). Někdy jsem elfka jindy přepracuji své mutantské já a stávám se Kožoměncem. Vymýšlím si nové příhody a výpravy, které je nutné podniknout na záchranu země. Někdy je představivost tak divoká až si říkám, abych neměla oplétačky s autorskými právy, ještě že nelze číst myšlenky. No, inu co je lepší než bláznivá a bezuzdně zběsilá představivost?

4. Rozhovory
Tohle je má nejnovější únikovka. Představuji si, že se prostě jen tak bavím se slavnými a významnými lidmi, pokládám jim otázky a říkám si co by mi asi odpověděli. A je mi jedno jestli jsou někteří z nich už po smrti, některé otázky prostě nechci nechat nezodpovězené, i kdyby to měla být jen smyšlená odpověď. Bavím se s nimi o všem možném i nemožném, záleží jen na tom jakou mám náladu a podle toho se mění i okolnosti setkání, mé otázky a hlavně odpovědi. Až si někdy říkám, že z nich dělám lepší lidi než pravděpodobně jsou. Teď mě tak napadá, jak to přijde, že v tom není žádná šelma? No inu co není může být, však jeden nikdy neví co se stane, až zase nebude moci usnout.


A co Vám pomáhá s usínám? Také si něco představujete? Co se Vám honí hlavou?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 5. března 2017 v 17:29 | Reagovat

Já před usnutím často sním o ideálním životě :)

2 Eliss Eliss | Web | 5. března 2017 v 17:30 | Reagovat

Já před usnutím často sním o ideálním životě :)

3 Drobc3k Drobc3k | 6. března 2017 v 23:45 | Reagovat

pred spanim sa snazim co najsor vyriesit si rozhovory ktore ma cakaju na druhy den, aby som mala pripraveny arzenal (chap argumenty ktorymi sa budem vediet branit :D) a potom uz vypnut mysel a nemysliet na nic.. väcinou potom ale myslim na to co by som chcela so sebou urobit aby som bola so sebou stastna a spokojna :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama