"Cena se nevyjadřuje jen v dolarech a centech, ale i v potu a krvi, nudě, rozbitých domovech, rozdrcených ideálech, nemoci a šílenství." - Henry Miller

Červen 2016

Šťastné metro

3. června 2016 v 21:58 | Bridget |  Články na téma týdne
"Žij život tak, abys byl s ním spokojený, až budeš na smrtelné postel "- Christian Furchtegott Gellert

Stojím v metru a čekám. Čekám na svého taťku, až přijde a my se budeme moci vrhnout do útrob jednoho z těch městských, podzemních červů. Během čekání kolem mě prochází spousty a spousty lidí. Zrovna totiž, jeden z oněch dopravních červů přijel, a ohodil mě závanem studeného větru. Za chvíli se otevřou dveře a červ vyzvrací spousty a spousty uspěchaných lidí. A já přemýšlím. Přemýšlím, kdo z nich je opravdu šťastný? Kdo z nich právě prožil nejlepší den svého života, a kdo naopak ten nejhorší? A kdo z nich by řekl, že jeho život je doopravdy šťastný? Možná ta žena v červené bundě, a se synem? No její syn by to asi neřekl, protože právě dává najevo své zklamání, že podle jízdenky nebude v dálkovém autobusu sedět vedle své mámy. V jeho věku je tahle skutečnost skutečně učiněná katastrofa. A, nebo snad má šťastný život ten muž v divných vysokých, modrých teniskách na suchý zip? Ale ne, právě se v novinách dočetl o uprchlické vlně zaplavující Itálii. Nesouhlas vyjádřil svraštěným obočím a znechuceným odhozením novin do koše. I on by svůj den popsal jako totálně na hovno. Ale co jeho život? A, nebo co třeba ta upjatě se tvářící dívka v pevném uhlazeném drdolu? Možná že pod maskou z líčidel skrývá rozesmátý obličej. A co když jsou ve skutečnosti nejšťastnější ty dvě dámy, co si ke mně přisedly? Jedna moc hezky voní a ta druhá se pyšně chlubí vnoučaty. Náhle je vystřídaly další dvě. Ale ty se tváří jako při ukřižování, a ani jedna z nich nevoní tak hezky jako ta předtím. A už vidím taťku, usmívá se a kývá na mě už z dálky. A já si troufám doufat, že opravdu šťastný život má moje rodina.