"Cena se nevyjadřuje jen v dolarech a centech, ale i v potu a krvi, nudě, rozbitých domovech, rozdrcených ideálech, nemoci a šílenství." - Henry Miller

Nespavost

9. dubna 2016 v 0:44 | Bridget |  Články na téma týdne


Nedávno jsem v jedné kavárně od vedlejšího stolku slyšela ženu (neodposlouchávám zákazníky, tato dáma prostě mluvila tak nahlas, že ji jistě slyšeli i všichni ostatní), jak si stěžuje přítelkyni, že její manžel hrozně chrápe. Řekla jí, že by byla raději, kdyby její manžel vůbec nespal, než aby tohle musela poslouchat. Vzhledem k tomu, že já už delší dobu vedu válku s nespavostí, rozhodla jsem se využít téma týdne a trochu tady vykreslit co vlastně žena svému vyvolenému přála.
S nespavostí je problém, že je jedno jak vyčerpávající a nároční den jste měli. Když si konečně lehnete do postele a po těle se Vám rozleje onen slastný pocit blížícího se odpočinku, zhasnete lampičku a pomyslíte si "Jo skvěle, teď budu spát jako dudek až do rána." A v tu chvíli to začne. Nezastavitelný hurikán myšlenek. První půl hodinu převalování věnujete přemýšlení proč, se vlastně říká spát jako dudek? Proč zrovna dudek? To jako, že ten pták hodně spí nebo co? A rázem je z Vás ornitolog - amatér. A když už se Vaše mysl zaobírá těmi vědními obory, je to jen krůček od přemýšlení nad světem a vesmírem. A tak další čas věnujete snažení si představit nekonečnost vesmíru. Co když se jednou gravitace vybije? Jako baterka. A pak si uvědomíte nesmyslnost svého počínání, a chcete se konečně pořádně vyspat. Jenomže čím víc se snažíte usnout a čím víc myslíte na to, že musíte spát, protože brzy vstáváte, tím méně unaveně se cítíte. A aby toho nebylo málo, v hlavě se Vám začne ozývat ten neodbytný insomnický hlásek říkající: "Je čas probrat všechny chyby co jsi v životě udělal/a", nebo "Pojď popřemýšlet co by bylo, kdybys tohle udělal/a jinak." Po dvou, třech hodinách strávených takto se dostaví pocit, že vaše tělo je jedna velká přeleženina a že máte oba boky od věčného převalování dočista rozdrcené. A oči. Oči Vás pálí a pořád se otevírají a zírají do tmy. Chvíli je Vám zima, pak zase horko. Chvíli máte pocit, že je někde u Vás v pokoji a pak máte pocit, že jste nejopuštěnější člověk na světě. A najednou Vás napadne ta nejhorší možnost (ve dne Vám tak hrozná nepřijde, ale v noci po několika hodinách bdění je to noční můra), co když jste jediný člověk na téhle planetě, co je vzhůru? A co když už nikdy neusnete? A takhle to pokračuje buď až do rána, nebo se Vám v ranních hodinách konečně podaří usnout.
Ráno se cítíte jak po několika denní rozlučce se svobodou, úpěnlivě prosíte o každou minutu v posteli navíc, všechno je moc hlasité a světlo je nějak ostřejší a jasnější než bylo včera. A nejhorší na tom je to uvědomění že to samé se bude opakovat i téhož večera, a další večer taky a další a další… Dokuď z toho nezešílíte...
Tak jsem Vám tu s trochou nadsázky vybarvila svůj večerní boj. Pravda, ale je, že ve skutečnosti to žádná sranda není. No asi se to špatně chápe. Možná si někdo říká: "Proč prostě nějak neusnete, nebo aspoň neodpočíváte? Proč prostě na chvilku nepotlačíte ty myšlenky a nevypnete?" Když to je právě to co se nedá. Jen tak vypnout. Nezapomínejme přece na ten řádící hurikán, co Vám v hlavě nadělá strašný nepořádek a Vy to musíte všechno zase uklízet a třídit. Jak říká téma týdne: Pro pochopení to musíte to zažít. Pravda, ale je že Vám to zažít nepřeji. Člověk nemusí zažívat všechny sra*ky, které mu život nabízí.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 N. N. | 9. dubna 2016 v 1:19 | Reagovat

ani nevíš jak moc tomu rozumím.. někdy bych obrátila den s nocí, aby ostatní chápali a já se v klidu vyspala)

2 kouzelnakrajina kouzelnakrajina | Web | 9. dubna 2016 v 6:38 | Reagovat

já jsem dnes vzhůru od čtyř pod rána...

3 Bridget Bridget | 9. dubna 2016 v 11:08 | Reagovat

[1]: Nezbývá nic jiného než doufat, že je to jen chvilkový stav a že brzo zase budeme moct pořádně "vytuhnout".

[2]: Aspoň, že je ten pátek/sobota, horší je když je všední den.

4 Bezejména Bezejména | 23. května 2016 v 10:21 | Reagovat

Znam ten pocit, ale teda jenom když vim, že následující den mě čeká něco velkýho (třeba před maturou sem nezamhouřil oka - furt sem si opakoval věci, který si můžu vytáhnout a co bych na to řek :D) nebo  taky když si uvědomuju, že stávam brzo a potřebuju se nutně vyspat. O to spíš pak neusnu.

Todle je teda ale o dost drsnější, mít to každou noc. Asi to by to chtělo odbornou pomoc. Zkoušela si jí vyhledat?

5 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 23. května 2016 v 12:23 | Reagovat

Já tedy netrpím zrovna nespavostí, ale změť myšlenek před spaním rozhodně znám.
Jsem máma, takže se mi hlavou honí ještě myšlenky na to, jestli jsem nezapomněla tomuhle dítěti tohleto a támhletomu zas něco jinýho. Taky mám kolotoč obědů, co jim vařit, co na to nakoupit a podobně.
Pomáhá mi lehnout si na záda a vážně zhluboka dýchat. A pak se schoulit do klubíčka a myslet na něco příjemného. Někdy to nejde, já vím.
Ovšem co je horší, obvykle chodím spát po půlnoci, kolem jedné ráno a i když si můžu třeba o víkendu přispat, nejde to. Tedy, ne že by tělo odmítalo spát, to ani náhodou, ale jak ležím ještě po deváté dopolední a je fuk, po kolika hodinách spánku, mám děsivý migrény...
A taková migréna je pak třeba na tři dny...

6 Anna Anna | Web | 23. května 2016 v 13:15 | Reagovat

Znám a rozumím. V sedmnácti jsem přestala spát. Ze stresu a rodinných problémů. Nepomohla terapie, ani zaručené babicí metody (oj, kolik jsem vypila meduňky). Přes půl roku jsem spala jenom hodinku, dvě denně. Stála jsem na hranici zmagoření a velmi vděčně jsem přijala recept na prášky na spaní.

7 Kája Kája | Web | 23. května 2016 v 13:35 | Reagovat

To znám. Už více než měsíc spím většinou po pěti hodinách. Večer nemůžu zabrat, ráno se budím třeba už v pět. Ráno za to může slunko, večer myšlenky podobné těm, které popisuješ.

8 Háčko Háčko | E-mail | Web | 23. května 2016 v 14:25 | Reagovat

Trpela som nespavosťou, a vďaka práci a kamarátom ňou čiastočne stále trpím (čo nie je tak celkom pravda, ale vydržím hore v poriadku niekoľko dní). Nejde o tie myšlienky, pretože nespavosť so sebou neprivádza skutočné myšlienky. Časom, po niekoľkých dňoch bez spánku, prejdeš do stavu, kedy sotva vnímaš, a kedy sa začína tvoj svet vzdiaľovať od normálného. To je skutočné zlo.

9 Jana Jana | E-mail | Web | 23. května 2016 v 15:02 | Reagovat

Sem tam jsem měla období, kdy jsem nemohla spát. Tak jsem si "lupla" něco na spaní a následky organismum nedokáže vyřešit do dnes, hrůza. přeji ti hodně sil do další večerů a dnů :)

10 Nosferatu Psiren, NEblahé paměti Nosferatu Psiren, NEblahé paměti | E-mail | Web | 23. května 2016 v 15:44 | Reagovat

Také vždycky nekonečně žeru takovéto "Tak nad ničím nepřemýšlej, pak usneš rychlejš.", jako kdyby mi to sna dmohlo pomoct. Můj mozek prostě bude mlít různé věci, já usnu někdy ve čtyři ráno, pak zazvoní budík a vstávej troglodyte holala.

11 ČAPILO ČAPILO | Web | 23. května 2016 v 15:57 | Reagovat

Taky mne trápí nespavost. Za celý život jsem totiž ještě nikdy s nikým nespal.

12 Sayuri Sayuri | Web | 23. května 2016 v 16:18 | Reagovat

Mňa trápila nespavosť 7 mesiacov a bolo to peklo. Neustále prehadzovanie na posteli, tok myšlienok o blbostiach, prebdené noci a dni, kedy som vyzerala ako mrtvola. Neželám to nikomu, nebolo to príjemné našťastie už mi je dobre :D

13 Anita Barrasa Anita Barrasa | E-mail | Web | 23. května 2016 v 18:02 | Reagovat

Taky to znám, při těchto stavech mě napadá tolik filosofických myšlenek, až se mi z nich točí hlava a to se teprve špatně usíná. A většinou na to nic nepomáhá. Naštěstí to mám jen občas a samo od sebe to odezní.

14 Camelia Camelia | E-mail | Web | 23. května 2016 v 19:12 | Reagovat

Taky trpím nespavostí - sice menší, hlavně tehdy, když sem pod strasem, ale naprosto rozumím tomu, co cheš říct. A protože mám navíc pokoj se svým sourozencem (který v podstatě lehne a spí), tak o to víc mě rozčiluje, jak ráno zbytečně brzy vstává. Vždyť těch pět minut u počítače by klidně mohl oželet!

15 mclaves mclaves | E-mail | Web | 23. května 2016 v 19:47 | Reagovat

moc hezký! :D já sem ráda, že většinou opravdu usnu během dvaceti minut, ale znám noci, kdy se prostě nevyspím a další den jsme nepoužitelná.. ale co mi asi nejvíc pomáhá, když přemýšlím je slovo tma. prostě myslím na to slovo a představuju si jeho význam.. většinou zabere.. :) Tamara

16 Jenda Jenda | E-mail | Web | 23. května 2016 v 19:49 | Reagovat

Ahoj blogerko
To co popisuješ je ve své podstatě práce ega, které spouští množství myšlenek. Pro všechny kdo nemohou usnout pod náporem myšlenek, je poměrně jednoduchá rada. Začněte meditovat. Meditace je zvláštní stav, ke kterému se dopracujete pstupnou prací se svojí myslí. Mnoho lidí si dnes myslí, že meditace je nějaké rozjímání o něčem, ale opak je pravdou. Skutečná meditace je stav bez myšlenek. Dá se to nacvičit. Člověk se k tomuto stavu propracuje naprosto přirozeně. Je mnoho pomůcek na této cestě, kdy se vnitřní energie otočí z vnějšího vnímání, směrem dovnitř. Npaříklad můžeme sledovat pozorně mezery mezi myšlenkama. Zpočátku jsou malinké, ale časem se zvětšují. Také pomáhá sebedotazování, jako je npříklad otázka směrem dovnitř - Kdo jsem Já?
Nebo pomáhá soustředit svoji pozornost na samotné tělo. Vnímat vše co se děje v těle. Pokud si lehneš a chvilku se opravdu soustředíš jaká bude další myšlenka, něco jako když kočka čeká na myš u díry, myšlenky nepřicházejí. Záleží jak dlouho se dovedeš soustředit. Pokaždé se myšlenky opět dostaví, ale jejich intenzita postupně klesá. Po nějaké době již dovedeš mysl ovládat a myšlenky pozastavit sama. Meditace je cesta ke svému nitru - je to dobroudružná cesta, protože je na ní mnoho odpovědí a otázek, o kterých jsi doposud neměla ani tušení.
Přeji klidné spaní a hezký den.
Jenda
http://passlabsxa.blog.cz/1605/ego

17 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 23. května 2016 v 20:05 | Reagovat

No, já nemám podobnou zkušenost a netrpím až takovou nespavostí, ale s mým spánkem to bývá složité. Zvlášť když se mnou cloumají hormony a mám o čem přemýšlet. Usnu třeba v jedenáct (což je na mě možná až pozdě), pak se vzbudím ve dvě, ve čtyři, v pět. Takový neucelený spánek taky není nic moc, zvlášť když každé probuzení znamená zklamání, že se mé reálné myšlenky přibarvily ve snech a tak. :)

18 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 23. května 2016 v 20:09 | Reagovat

Trpěla jsem jí, když jsem byla mladší. Teď bývám fakt vytížená, smířená sama se sebou- ne přímo vyrovnaná, ale někde se něco zlomilo a jak zalehnu, do hodiny, do dvou spím. Ale co vím z doslechu někdy na to nepomůžou ani ty prášky -_-

19 Tamao-chan Tamao-chan | Web | 23. května 2016 v 20:26 | Reagovat

Naprosto ti rozumím. Nespavostí trpím a řeším to nejen já, ale i rodiče. Samozřejmě, ono není dobré se dopovat sedativy, ale je fakt, že někdy to prostě jinak nejde. (Je fakt ten, že většina z nich mi moc nepomůže, ale vychytala jsem si asi tři druhy, které jsou celkem hodně spolehlivé.)
Obvykle mívám problém třeba usnout, ikdyž bych měla být unavená, tak třeba tři hodiny prostě jen ležím a ten spánek ne a ne přijít. Pak se v noci neustále budím, s tím, že vždycky jsem další půl hodinu vzhůru...
A bohužel, mám pocit, že čím jsem starší, tím horší to mám... :D

20 K. K. | E-mail | Web | 23. května 2016 v 21:25 | Reagovat

Když jsem měla nějaké existenční problémy (spojené především s nezaměstnaností), byla nespavost má věrná společnice. Po čase jsem to "řešila" tak, že jsem do postele chodila až třeba v 8 ráno.

Když jsem si našla práci, kolikrát jsem skoro ani nespala, protože se mi prostě usnout nepodařilo... Trvalo dlouho, než jsem se trochu srovnala a momentálně se mi v 90% daří usnout prakticky okamžitě. Zas je pravda, že těch 10% kdy se děje nějakej "průser" stojí za to, protože místo přemýšlení o všem možném a především nemožném, trpím na spánkové paralýzy a to je žůžo.

Tvůj článek mě pobavil, možná proto, že vím, jaké to je a přeji ti, ať se to srovná.

21 ilovenature ilovenature | Web | 20. srpna 2016 v 19:10 | Reagovat

Přesně to jsem zažila včera. Úplně ti rozumím. Mám s tím už dlouho problém. Furt na něco myslím... Myslela jsem, že jsem se s ní vyrovnala, ale ne. Nejhorší je, když je vám ještě k tomu zle a bolí vás hlava... :-(

22 MarcoE MarcoE | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 15:06 | Reagovat

Čekám na nový zajímavý článek na svém blogu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama