"Cena se nevyjadřuje jen v dolarech a centech, ale i v potu a krvi, nudě, rozbitých domovech, rozdrcených ideálech, nemoci a šílenství." - Henry Miller

Slečna ze stolu 5

30. srpna 2015 v 18:53 | Baru |  Nevím kam s tím


Najdete ji v kavárnách. Skrze prosklené výlohy mužete sledovat jak sedí nad hrnkem kávy nebo půllitrem piva. Možná nebude sama. Ona nikdy není sama - na rozdíl ode mne.
Je krásná. Ne ona není krásná, ona je víc než to. Nemůžete ji zaškatulkovat výrazem "krásná", ona je víc než povrchní přirovnání. Ona je jako umělecké dílo, každá nedokonalost jen zvyšuje cenu a jedinečnost. Ona je...
Blonďaté vlasy v rozčepýřeném culíku. Dokonalé modré oči prozářené nehasnoucí jiskrou života, orámované černou maskarou. A ty rty. Rty snad neustále roztažené do úsměvu. Svým krásným culením Vám dá pocit, že práve Vy jste ten člověk, kterého toužila spatřit. Dokáže to - jediným úsmevěm rozsvítit Svět. Blonďatá, světlá záře jejích vlasů a jejího úsměvu kontrastuje s černým oblečením. Její styl jakoby vypadl z minulých časů, z doby kdy swing byl na vrcholu.
Možná že ji uvidíte jak ze stříbrné tabatěrky vytáhne cigaretu. Pomalými, labužnickými "šluky" ji bude vykuřovat stejně elegantně jako Audrey Hepburd či Marilyn Monroe.
Och, omluvte mou teatrálnost, ale když si na ni vzpomenu, když si v hlavě přehraji každý moment s ní, nemohu si pomoci.
Nejde jen o její - pro mne bezchybný - vzhled, o její černé šaty či rudě nalakované nehty, ale jde hlavně o její duši a povahu.
Když mluví, když vypráví - a to ona pořád - je to jako poslouchat toho nejlepšího vypravěče jakého si dokážete představit. A její mluva to je květ. Žádné vulgarismy, zato mnoho slov které dnes používá jen málo kdo. To je tím, že čte. Knihy jsou léky pro duši. Její duše překypuje zdravím.
Když se směje je to jako zvuk zlata, zvuk života, zvuk bezpečí. Je veselá jako malé děvčátko - to je tím že uvnitř bude malým děvčátkem napořád. A svou radost přenáší dál.
Je tak chytrá. Ale ne tím otravným způsobem, ona je chytrá tak, že ji chcete poslouchat co nejdéle jen aby jste věděli to co ona. Když Vám o všem vypráví cítíte touhu ji poslouchat do skonání Světa. Jen tam sedět opájet se jejím hlasem a hloupoučce se usmívat. Tak se ona umí do svého vyprávení zabrat - má ten vzácný dar dobrého vypravěče - dar umět zatáhnou do vyprávení i své posluchače.
Ona je člověk u kterého si mužete troufat doufat, že Vás pochopí. Ona je jako maják zářící ve tmě.
Ona prostě je.
Jistě se do ní zamilovalo již tolik chlapců, že má pansexuální zamilovanost do její duše by se mezi nimi ztratila. A tak dál budu snít o své blonďaté, usměvavé slečně ze stolu pět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama