"Cena se nevyjadřuje jen v dolarech a centech, ale i v potu a krvi, nudě, rozbitých domovech, rozdrcených ideálech, nemoci a šílenství." - Henry Miller

Úleva vzteklé dušičky

30. května 2015 v 15:42 | Baru |  Pocitový výměšky



Seru na slušnost/spisovnost.

Lidé se neustále zajímají o ostatní. Serou se do životů jiných a reagují na něco na co nemají. Myslí si že mohou rozhodavat za Vás. Myslí si že o Vás mohou mluvit, že Vás mohou pomlouvat, ale na to nemají právo. Už mám dost těch věčných pomluv a pohledů. Šeptání a rádoby nenápadné naznačování. Nebo ti velcí "borci" co Vás pomlouvají bez obalu, předstírají jak jsou "kůl"a drsní ale pak když nejsou se svými přáteli jen stojí a blbě čumí. Je mi z toho na zvracení. Kéž by se dalo utéct někam daleko. Daleko před těmahle lidskýma sračkama. Při každém pohledu cítím jak se mi hrne žluč do kru. Nesnáším to. Všichni říkají kašli na to, asi je jeho vlastní život tak nudný že musí mluvit o tom tvém. Ale tady jde o princip, co mu dává právo mluvit o mě, co mu dává právo na mě reagovat jen protože kolem něj procházím. Co mu dává právo mě urážet? Co mu dává právo mě pomlouvat. Nesnáším to. Vhání mi to slzy vzteku do očí.
Jsem unavená. Mezi lidmi je mi úzko, mám pocit, že mě každý jen soudí. Už nikdy nechci vylézt z pokoje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama