"Cena se nevyjadřuje jen v dolarech a centech, ale i v potu a krvi, nudě, rozbitých domovech, rozdrcených ideálech, nemoci a šílenství." - Henry Miller

Agónie ztráty

28. února 2015 v 15:23 | Baru |  Pocitový výměšky


"Někteří lidé se nikdy nezblázní. Musí vést opravdu hrozný život." - Charles Bukowski

Myslím, že tě vidím. Ale není to jistá, je to jen záblesk. Asi něco ztrácím. Jako kdybych byla nechaná tady v tomhle zlém a pustém životě. Je to nudný a povrchní svět plný nudných a povrchních lidí. Odsuzují něco, co neznají, a já ztrácím naději, že to někdy bude lepší. Tráva už zelenější byla, a teď už jen hnije. Stejně jako my. A jak to mám říct? Jak mám říct, že jsem nešťastná, že mě něco strašně bolí a pálí, ale nevím co. Jak mám říct, že se cítím nenaplněná a prázdná, dutá. Stále dokola se snažím něco najít, Začínám znova a znova ale vždycky mi to něco unikne. Je to moje malé zelené světlo na konci loděnice. Ale na rozdíl od tebe, Gatsby, nevím čí je ta loděnice. Snad moje, snad ničí. A já nikdy nevím, o co jde. Ani teď to nevím, ztrácím to. Ale co? Je to prostě pryč, a já jsem zase ztracená. Já sakra nevím, co hledám. Jen vím, že jsem hrozně, nešťastná a nespokojená. A že jsem prázdná. To je to co mě tak dere. Pocit samoty, chladu a ztráty. Pořád dokola se točím kolem jedné věci. Kolem ztráty něčeho. Ale čeho? Něčeho strašně důležitého. A já pořád nevím co to je. A bojím se, že s tím nezvládám žít.

Tohle všechno jsou jen hloupé výkřiky šílence tonoucího v agónii.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama